Yearly Archives: 2010

Sahadža jóga a astma

Jóga může pomoci astmatikům

♣ Některým lidem může meditace založená na józe zmírnit projevy jejich astmatu. Na druhou stranu existuje jen málo důkazů o efektu jiných relaxačních technik.

Na Oddělení alternativní medicíny univerzity v Exeteru proběhly dvě studie zabývající se různými relaxačními technikami. První porovnávala pacienty praktikující meditaci Sahadža jógy s druhou skupinou, v níž lidé užívali jiné techniky, jako pozitivní ujišťování, vizualizace či progresivní svalovou relaxaci. Cílem sahadža meditace je dostat se do stavu „plné či zvýšené bdělosti vědomí“. Vědci zjistili, že po čtyřech týdnech pacienti se středně těžkým až těžkým astmatem, nereagující na běžnou farmakologickou léčbu, vykazovali zřetelné rozdíly. Byla stanovována míra odpovědi dýchacích cest těchto pacientů na úlevovou antiastmatickou léčbu, přičemž ve skupině sahadža meditace byla zjevně lepší oproti skupině ostatních relaxačních technik. Tento přídavný efekt byl srovnatelný s další skupinou, která dostávala jednu dávku léků navíc. Byla také sledována psychická nálada pacientů v obou skupinách. V obou se nálada zlepšila, ale u meditujících astmatiků více.

Kvalita života

♣ Na druhou stranu nebyl zjištěn žádný významný rozdíl v celkové zjišťované kvalitě života, nebo v používání inhalátorů, výskytu příznaků nebo dechových parametrů. Jiná studie, kterou na univerzitě provedli, se snažila o srovnávací analýzu několika starších prací, které zkoumaly efekt různých relaxačních technik na astma. Mezi posuzovanými metodami byly progresivní svalová relaxace, hypnoterapie, „autogenní trénink“, které se snaží dosáhnout stavu „odpoutaného, ale jasného vědomí“ a také transcendentální meditace.

♣ Z celkem 15 studií dvě, týkající se progresivní svalové relaxace a svalové a mentální relaxace, vykázaly zlepšení plicních funkcí, avšak vědci upozornili, že špatná metodologická kvalita uvedeného výzkumu snižuje výpovědní hodnotu těchto prací. Dortor John Harvey z Britské hrudní společnosti řekl: „Alternativní medicína si mezi našimi pacienty získává stále větší popularitu, protože se snaží najít úlevu od psychických i fyzických obtíží, vyvolaných jejich onemocněním. Jednoduché relaxační techniky a cvičení mohou pomoci regulovat dýchání a zlepšit plicní funkci. Některým astmatikům tedy jóga může pomoci zvládat jejich stav a zmírnit příznaky. Nicméně,“ dodává, „užitek z jógy či jiné relaxační techniky je pouze doplněním standardní farmakologické léčby a je zcela zásadní, aby pacient nadále pokračoval v užívání svých předepsaných léků.“

Výsledky výzkumu Dr. Rameshe Manochy v oblasti astmatu.

Dr.Ramesh ManochaMeditace hraje významnou roli v moderní medicíně. Začíná se objevovat stále více přesvědčivých klinických důkazů o výjimečných efektech meditace na zdraví. Existuje spousta neoficiálních průkazů účinnosti jednotlivých technik. Navíc mezi lékaři je patrná jasná tendence tyto techniky používat. To jediné, co zatím chybí k tomu, aby všichni pacienti mohli sdílet užitek z meditace, je jasný vědecký důkaz jejího léčebného vlivu. Dr. Ramesh Manocha, klinický výzkumný pracovník z Oddělení přírodních léčebných metod Královské ženské nemocnice, říká: „Jedním z problémů výzkumu meditace je, že nejsou jasně stanoveny přesné definice jednotlivých pojmů, což doposud vedlo k velmi rozporuplným a průměrným vědeckým výsledkům.“

♣ Manocha vedl výzkumný team, který uskutečnil randomizovanou kontrolovanou studii zaměřenou na užití meditace Sahadža jógy v léčbě mírného až středně závažného astmatu, jejíž výsledky byly uveřejněny v jednom z předních světových vědeckých časopisů věnujících se problematice astmatu. „Vybrali jsme velmi přesnou definici meditace a Sahadža jógy.“

♣ Meditace Sahadža jógy byla založena Šrí Mátadží Nirmalá Déví v Indii v roce 1970. „Je založena na porozumění jemnému vnitřnímu energetickému systému, který se nachází v každém z nás,“ říká Avinash Nichkawde, národní koordinátor Sahadža jógy. „Tento systém řídí všechny aspekty našeho života – fyzický, psychický, emocionální i duchovní,“ říká. „S pomocí sahadžajogínských technik můžete porozumět tomu, jak tento systém funguje. Je to ve své podstatě velmi jednoduché, zaměřené na výsledky, velmi přirozené a velmi vědecké.“

♣ Studie doktora Manochy srovnávala dvě skupiny pacientů, trpících mírným až středně závažným stupněm astmatu, přičemž sledování trvalo 16 týdnů. První skupina se učila standardní formu stresového managementu, zatímco druhá se učila používat techniky Sahadža jógy. Obě skupiny používaly dané metody dvakrát deset minut denně po celou dobu sledování. „Zjistili jsme, že pacienti, kteří meditovali, se více zlepšili po psychické stránce, a zároveſ vykazovali významné zlepšení fyzického stavu své nemoci. Ve skupině stres managementu ke stejnému zlepšení nedošlo. „Znamená to,“ říká Manocha, „že tento meditační přístup využívající zklidnění mysli nezlepšuje pouze to, jak se pacienti cítí, ale zároveň má pozitivní vliv na snížení závažnosti jejich onemocnění.“

♣ U všech pacientů byla během celého sledování testována zvýšená reaktivita dýchacích cest, která je považovaná za nejlepší v současné době dostupné objektivní kritérium k posouzení tíže postižení plic u astmatiků. Dr. Manocha říká, že výsledky této studie byly vskutku pozoruhodné, protože zatímco většina studií nesrovnává meditaci s žádnou léčbou, tato práce porovnávala meditaci a stress management. Studie posuzující pouze efektivitu meditace často ukáží, že meditace něco změní, ale zpravidla se zdá, že klasické postupy vedoucí k odstranění stresu jsou stejně účinné. „To ale vlastně znamená, že doposud vědecké výsledky nepotvrdily, že by meditace byla lepší než placebo,“ říká Dr. Manocha. „Hlavním cílem našeho výzkumu v Královké ženské nemocnici je určit, jaký přídavný efekt přináší meditace ve srovnání s placebem či jednoduchými relaxačnímu metodami. U techniky zvané Sahadža jóga jsme skutečně nalezli vyšší účinnost, která je nezanedbatelná v oblastech, které jsme doposud sledovali. Výsledky jsou lepší, než u kterékoliv práce na světě.“ Je to tedy velká výzva. Navíc, kromě uveřejnění výsledků v časopise Thorax, je Manochův článek také zmíněn v úvodníku s názvem „Léčebné efekty meditace“ v Britském lékařském časopise.

Meditace versus relaxace 3.část

Meditace Sahadža jógy (SJ)

♣ MRP (Program výzkumu meditace) volí meditaci Sahadža jógy. Cílem SJ je rozšiřování bezmyšlenkového vědomí, které je založeno na původní tradici meditace. Lidé, kteří v MRP meditovali v rámci technik SJ, opakovaně popisují schopnost tohoto stavu dosáhnout. Sahadžajogínům se doporučuje meditovat dvakrát denně přibližně 15 minut.

♣ SJ meditace je vhodná pro širokou veřejnost i pro výzkum, protože je lehké se ji naučit a je vyučována zdarma. SJ je aktuálně používána ve třech nemocnicích v Sydney u pacientů, personálu a veřejnosti. Zpětné vazby od manažerských týmů a zprávy od pacientů a pečovatelů jsou příznivé. Doposud nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky SJ na těchto klinikách, při pokusech v MRP ani v literatuře.

♣ MRP provedla řadu malých i větších výzkumů SJ meditace a v australských podmínkách se dospělo k nadějným výsledkům. Namátkový kontrolní pokus za účelem zmírnění těžkého astmatu umožnil srovnání SJ s relaxační kontrolou. SJ meditace se ukázala být efektivnější v jistém počtu objektivních i subjektivních potíží. Řada lokálních průkopnických studií, které zkoumají účinek SJ, naznačuje, že tato technika má blahodárný účinek na návaly horka v menopauze, těžkou migrénu a psychologický stres. Jsou potřebné náhodné kontrolní pokusy pro získání definitivních údajů.

♣ Indické studie o SJ naznačují, že SJ je užitečnější při léčení epilepsie a vysokého krevního tlaku než mimická cvičení. Doporučení meditačních technik pacientům: praktičtí lékaři musí používat zdravý rozum a schopnost rozlišování při doporučování meditačních technik svým pacientům, protože mají povinnost starat se a zajistit bezpečí svým pacientům a jejich financím. Meditace není doporučována pacientům s psychózou a měla by být aplikována jen s největší opatrností u pacientů s vážnými psychologickými problémy.

♣ Dosud nebyly probádány právní důsledky pro lékaře při doporučení techniky, která vede k nežádoucím účinkům. Jednoduché a efektivní pravidlo pro rozhodování, zda meditační techniku doporučit či ne, je založeno na předpokladu, že nejlepší věci jsou v životě zadarmo. Organizace, které se zabývají komercializací a marketingem často velice nákladných „meditačních“ technik, kurzů a mistrovských tříd s největší pravděpodobností prodávají neautentické metody. V těchto situacích, naneštěstí, je blaho jedince a společnosti až na druhém místě – za ziskem a slávou.

Souhrn hlavních bodů

♣ Meditace je efektivní metodou při omezení stresu a zahrnuje v sobě potenciál zdokonalení kvality života a snížení nákladů při péči o zdraví. Ačkoliv se meditace od relaxačních technik odlišuje, složky, které jsou podstatou této odlišnosti, dosud nebyly jasně definovány.

♣ Meditace zahrnuje dosažení „stavu bez myšlenek,“ ve kterém je přílišná, stres produkující činnost mysli neutralizována, ne však na úkor bdělosti a účinnosti. Autentická meditace jedinci umožňuje zaměřit se na přítomnost a odpoutat se od nezměnitelné minulosti a neurčité budoucnosti. Existuje málo kvalitních důkazů, které srovnávají jednotlivé meditační a relaxační techniky.

♣ Teoretické vysvětlení účinků meditace a relaxačních technik je následující: vylučování katecholaminu a dalších stresových hormonů je omezeno a je navýšena činnost parasympatiku. Stále nebylo dokázáno, zda se meditace týká dalších jedinečných neurofyziologických pochodů.

Meditace versus relaxace 2.část → → →

Meditace versus relaxace 2.část

♣ Program výzkumu meditace (MPR) je jednou z probíhajících aktivit na Jednotce přírodních terapií v Královské nemocnici pro ženy v  Sydney. Tento program se zavazuje k  důkladnému vědeckému zhodnocení meditace, jejích fyziologických účinků a potenciálů pro zdravotnictví.

Co je meditace?

♣ Existuje mnoho forem meditace, některé jsou komplexní, jiné striktní, některé jsou řízené, jiné stojí na základě všeobecných doporučení. Pokud se pěstuje pravidelně, má se za to, že meditace pomáhá vybudovat nevědomé mikrozvyky v chování, které mohou v konečném důsledku spustit rozsáhlé pozitivní účinky na fyzické a psychologické fungování. Dokonce i patnáctiminutová meditace dvakrát denně přináší blahodárné výsledky.

Jak meditace funguje?

Reakce parasympatiku

♣ Většina teorií je založena na domněnce, že meditace je rafinovaná forma relaxace, která zahrnuje koncept, který se nazývá reakce parasympatiku. Psychologický stres je spojován s aktivací složky sympatiku v autonomním nervovém systému, který v extrémních případech vyvolá reakci „bojuj nebo utíkej!“. Meditace a jakákoliv forma odpočinku nebo relaxace způsobuje omezení aktivace sympatiku tím, že snižuje vylučování katecholaminu a dalších stresových hormonů jako jsou kortizol, a tím podporuje navýšení aktivity parasympatiku, což ve svém důsledku sníží srdeční aktivitu a zlepší prokrvení vnitřních orgánů.

Další neurofyziologické projevy

♣ Další badatelé tvrdí, že meditaci provází jedinečné neurofyziologické projevy, což však zůstává stále neověřeno.Výzkumy, které se provádí v Programu výzkumu meditace v Sydney naznačují, že limbický systém je při meditaci Sahadža jógy zapojen a byly zde pozorovány významné změny, týkající se psychického rozpoložení.

Definice meditace

♣ Nejdůležitější složkou, kterou je třeba pojmenovat na tomto poli bádání, je definice meditace a pak je třeba podrobit tuto definici vědeckému přezkoumání. V populárně naučných knihách převažuje názor, že meditace je jakákoliv činnost, při které je pozornost jedince primárně zaměřena na opakující se myšlenkovou činnost. Tato široká definice je podle názoru badatelů ze Sydney hlavní příčinou nedostatečných výsledků, které jsou při zkoumání meditace zatím k vidění.

Bezmyšlenkové vědomí

♣ Jestliže studujeme autentickou tradici meditace, vyjde najevo, že meditace je samostatný a velmi dobře definovaný stav, který se nazývá „bezmyšlenkové vědomí.“ To je stav, ve kterém se přílišná a stres produkující činnost mysli bez ztráty bdělosti a účinnosti neutralizuje. Autentická meditace člověku umožſuje zaměřit se na „přítomný okamžik“ a umožſuje nezabývat se nezměnitelnou minulostí ani neurčitou budoucností. Je to tento stav rovnováhy, o kterém se říká, že má terapeutický účinek jak psychologický, tak fyzický a který od základu odlišuje meditaci od prosté relaxace, fyzického odpočinku nebo spánku.

Redukce „duševního hluku v pozadí“

♣ V rámci této perspektivy je stres nevyhnutelným produktem mysli, která je přespříliš aktivní. Neztišená mysl je zodpovědná za skoro nepřetržitý „duševní lomoz v pozadí,“ jehož obsah je zbytečný. Je to onen „duševní lomoz,“ který zasahuje do naší jinak přirozené cesty k psychologickému, duševnímu a spirituálnímu zdraví.

Pseudomeditace

♣ Komercializované techniky meditace neposkytnou spolehlivě klíčovou zkušenost duševního ticha, nebo „bezmyšlenkového vědomí,“ tudíž je přesnější je popisovat jako pseudomeditativní. Tato kategorie zahrnuje metody, které používají neustálé opakování slabik (např. manter), vizualizaci nebo další myšlenkové formulace. To neznamená, že nemohou být užitečné, protože skutečně relaxaci povzbuzují tím, že redukují nebo zjednodušují duševní činnost nebo tím, že zaměřují pozornost. Nicméně pečlivě navržené fyziologické a klinické testy ukázaly, že je malý rozdíl mezi těmito technikami a fyzickým odpočinkem nebo relaxací.

Meditace versus relaxace 3.část  → → →

Meditace versus relaxace 1.část

♣ Přestože mnoho praktických lékařů považuje meditaci za přijatelnou strategii nebo dokonce za hlavní strategii v péči o zdraví, meditace stále paradoxně zůstává nesprávně chápanou disciplínou. Cílem tohoto článku je definovat meditaci, v hlavních rysech popsat bohaté typy meditace a podat přehled o rozsahu a platnosti dostupných důkazů, které dokazují účinnost meditace.

♣ Základní otázka, která byla položena – co je podstatou meditace a čím se odlišuje od relaxační terapie – představovala překážku při formulaci kvalitních studií s cílem prozkoumat meditační techniky. Zkoumání literatury založené na faktech ukazuje, že přestože meditace v sobě zjevně terapeutický potenciál má, pro definitivní závěry jsou stále zapotřebí další výzkumy. Badatelé mají za úkol systematicky srovnat odlišné meditační techniky a jejich profily. Velký počet výzkumných pracovníků je zajedno v tom, že meditace je jednou z nejefektivnějších metod omezení stresu.

♣ I když na Západě se techniky omezení stresu pěstují a studují už 70 let, získaná data naznačují, že důsledné efektivní techniky omezení stresu nejsou. Nicméně ve východních kulturách se meditace podle zdokumentované historie vyvíjí už po několik tisíciletí. Meditační techniky Východu se vyvíjí, testují a tříbí už po několik set generací nazpět s konkrétním záměrem: vytvoření metody, díky které může laik pravidelně dosahovat stavu duševního klidu a míru, to znamená formy úlevy od stresu. Je to strategie, která může být bez problémů adaptována na potřeby klinických lékařů a jejich pacientů na Západě.

♣ Jedna americká studie například ukazuje, že krátký kurz strategií jak modifikovat chování – který zahrnoval také meditaci – vedl v následujících několika měsících u účastníků kurzu ke snížení počtu návštěv u lékaře. Úspora na každého pacienta byla odhadnuta na 200 dolarů. Statistiky pojišťoven ukazují, že lidé, kteří nemeditují, potřebují lékařskou péči podstatně častěji ve srovnání s těmi, kteří meditují. Klade se větší důraz na

  • kvalitu životních výsledků
  • koncepty jako je psychoneuroimu­nologie a
  • omezení nákladů na lékařskou péči,

což ukazuje, že omezení stresu a zlepšování duševního zdraví jsou pro zdravotnictví stále aktuálnější.

Potřeba přístupu založeného na důkazech

♣ Nedávný průzkum australských praktických lékařů ukázal, že zatímco mnoho těchto lékařů vnímá meditaci jako přijatelnou strategii nebo dokonce za hlavní strategii v péči o zdraví, paradoxně zůstává meditace nesprávně chápanou disciplínou. Na základě tohoto zjištění dospěli autoři k závěru, že dobře připravené experimenty a vzdělávání jsou urgentní prioritou při rozhodování praktických lékařů.

Meditace versus relaxace

♣ Skutečnost, že slovo meditace existuje nezávisle na slově relaxace naznačuje, že mezi těmito dvěma jevy by měl být jasný rozdíl. Přesto stále neexistuje dostatečný počet důkazů pro jejich jasné rozlišení. Kromě toho badatelé musí ještě stále systematicky srovnávat různé meditační techniky, aby určili, zda mají odlišné nebo podobné mechanismy a zda mají či nemají odchylky v účinnosti.

Nedostatek kvalitních výzkumů

♣ Přes šíři dostupných informací zpráva o meditaci Americké rady pro národní výzkum (NRC) upozornila na slabou metodologii tohoto fenoménu a na chabou definici, které se meditaci zatím dostalo. Zkoumání literatury založené na faktech ukazuje, že přestože meditace v sobě zjevně terapeutický potenciál má, pro definitivní závěry jsou další výzkumy stále zapotřebí. Badatelé mají za úkol systematicky srovnat odlišné meditační techniky a jejich profily.

♣ Doposud nashromážděné znalosti ukazují, že ne všechny meditační techniky jsou totožné; většina meditačních technik jsou pravděpodobně propracované relaxační techniky, na druhé straně existují také techniky, které zahrnují i fyziologický stav, kterým je meditace jedinečná.

Meditace versus relaxace  2.část  → → →

Jak může Sahadža jóga pomoci

♣ Je dobře známo, že hypothalamus je základní součástí limbického systému mozku, přičemž jednou z jeho nejvýznamnějších funkcí je integrace všech komplexních odpovědí autonomního nervového sytému se systémem somatickým (tedy nervy, ovládající vůlí kontrolované kosterní svastvo pozn. překl.). Mnohé změny, jako pokles krevního tlaku, teploty povrchu těla, některé změny koncentrace chemických látek v krvi mohou být vyvolány inhibicí, tj. potlačením zadní oblasti hypothalamu; nebo tyto změny mohou vzniknout v důsledku vlivu hypothalamu na nižší centra na úrovni míchy. Stejně tak hypothalamus ovlivňuje dřeň nadledvin a tím produkci významných hormonů jako je adrenalin. Snížení hladiny tohoto hormonu snižuje koncentraci laktátu v krvi, což vede ke zmírnění úzkostných projevů. Tento efekt zesílený pocitem uvolnění zažívaném při vzestupu Kundaliní při meditaci Sahadža jógy posiluje schopnost hypothalamu vrátit organismu klid a rovnováhu.

♣ Inhibice přední části hypothalamu také ovlivňuje hypofýzu a způsobuje tak změny v produkci jejích hormonů. Pokles produkce kortikotropin uvolňujícího hormonu v hypothalamu vede ke snížení tvorby adrenokortikotropního hormonu hypofýzou a následně také snížení syntézy kortikoidních hormonů. V důsledku tohoto řetězu změn dojde nakonec k útlumu produkce katecholaminů. 

♣ Hypothalamus je zároveň strukturálně napojen na thalamická jádra, z nichž vedou nervové dráhy do frontální a centrální mozkové kůry. Toto spojení může být vysvětlením vlivu hypothalamu na změny alfa a theta vln na EEG záznamu. Hypothalamus je dále napojen na retikulární formaci mozkového kmene, která je součástí ascendentního aktivačního systému, jakési brány pro vstup impulzů do mozku. jejich přísun je odpovědný za udržování bdělého stavu vědomí. Hypothalamus může snížit až zamezit přísun nepodstatných stimulujících podnětů, což umožní některým thalamickým jádrům usnadňovat navození alfa vln v mozkové kůře jako projev uvolnění mysli.

♣ Z výše uvedeného lze odvodit hypotézu, že praktikování meditace Sahadža jógy může pomoci uvolnit hluboce zakořeněné stresy a vnitřní napětí způsobené každodenním životem a tím být účinným prostředkem v léčbě psychosomatických onemocnění.  (Chugh 1987)

Důkazy z výzkumu – problémy deprese

♣ Deprese je velmi častým psychickým onemocněním, postihujícím dle epidemiologických studií více než 13 % americké populace. V nedávné době byla provedena studie, srovnávající kontrolní skupinu se skupinou kognitivní behaviorální terapie a skupinou praktikující meditaci Sahadža jógy. Závažnost choroby byla stanovena před a po léčbě pomocí speciálního dotazníku. U skupiny meditujících došlo po léčbě k výraznému poklesu závažnosti příznaků jak deprese tak úzkosti. Další 2 skupiny srovnatelný efekt nezaznamenaly.

 ♣ Na americkém trhu práce až jedna čtvrtina všech zaměstnanců udává svou práci jako hlavní stresor jejich života. 26 % amerických zaměstnanců udává, že jsou často svou prácí unaveni, stresováni, mají tzv. syndrom vyhoření. Dr. Ramesh Manocha a jeho kolegové provedli randomizovanou kontrolovanou studii (studie, ve které jsou pacienti rozděleni náhodně do dvou skupin, z nichž jedna je léčena pomocí testované metody a ve druhé skupině jsou léčeni buď standardními metodami nebo pomocí tzv. placeba pozn. překl.). V tomto případě byli vytvořeny 3 skupiny – v jedné pacienti meditovali pomocí Sahadža jógy, používajíce bezmyšlenkové vědomí, ve druhé používali některé populární relaxační metody využívající především vizualizace a třetí kontrolní skupinu tvořili pacienti, jimž bylo řečeno, že jsou na čekací listině.

♣ Celý program trval 8 týdnů, během nichž pacienti absolvovali vždy 2 dvouhodinové sezení týdně. Zároveň byli požádáni, aby meditaci praktikovali denně doma, k čemuž jim byly poskytnuty také textové materiály a audio nahrávky. Obě skupiny s aktivní léčbou měly jednotlivá sezení na stejném místě, ve stejnou dobu a stejně dlouhé. Vedoucí obou meditačních kurzů byli zkušenými profesionálními zdravotníky. Po skončení 8 týdnů byla u pacientů zjišťována míra závažnosti příznaků pomocí speciálních dotazníků. Nejdůležitějším zjištěním bylo, že Sahadža jóga je účinnou metodou pro snižování psychického stresu vznikajícího při zaměstnání. Výsledky také jasně ukázaly, že je jednoznačně účinnější než běžné populární relaxační metody.

O stresu 2.část

♣ Běžnou tendencí naší mysli je, že všechno, co zažíváme neustále spojuje buď s minulostí či budoucností. Pokud se pokusíte provést introspekci, snadno potvrdíte, že tomu tak skutečně je. Ať již myslíme na minulý prožitek či očekávanou událost, naše podvědomí tyto myšlenky může spojit s nepříjemnými prožitky z minula či s obavami z budoucího a důsledkem je stresová odpověď organismu. Proto je velmi zásadní zjistit, zda lze přemýšlet o absolutní přítomnosti.

♣ Pokusy dokázaly, že myšlení a bytí v naprosté přítomnosti jsou neslučitelné. Cílem Sahadža jógy je dosažení a upevnění stavu bez myšlenek, ve kterém dokážeme být zcela v přítomnosti a tím v realitě. Stres je projevem jemného vnitřního strachu či úzkosti způsobené narůstajícím tokem myšlenek v lidské mysli. Meditace je stav naprostého vnitřního klidu a ticha, v němž je mysl bez myšlenek, avšak zcela při vědomí a soustředěná. V nedávných studiích provedených ve Státním výzkumném ústavu fyziologickém bylo zjištěno následující: Alfa a theta vlny EEG v úzkých frekvenčních pásmech lze považovat za projev multifunkčních neuronálních sítí, speciálně spojených s orientací, pozorností, pamětí, kognitivními (poznávacími) a emocionálními procesy. Je proto velmi lákavé zjistit, jaká je spojitost mezi komplexními mozkovými funkcemi jako pozornost či emoce a uvedenými oscilacemi EEG při meditaci jakožto modelu vědomého mentálního procesu, při kterém je pozornost zaměřena dovnitř a vzniká pozitivní emocionální zážitek.

♣ Během meditace Sahadža jógy byl registrován záznam EEG vln a bylo analyzováno spektrum vlnění v úzkých frekvenčních pásmech. Lze shrnout, že nejvýraznější pozitivní emoce a zaměření pozornosti dovnitř sebe sama byly při meditaci zobrazeny jako lokální theta a alfa vlny. Během této studie byly porovnávány 2 skupiny jedinců – do jedné byli zařazeny osoby, meditující méně než ½ roku, do druhé meditující již 3 až 7 let. Studie poskytla několik závěrů. Na počátku EEG záznamu u meditujících byla v širokém rozsahu celé mozkové kůry zaznamenána alfa aktivita, která je obecně spojována s relaxací a považuje se za příznivou. Co však bylo nejnápadnější, ve chvíli, kdy meditující signalizovali vstup do bezmyšlenkového stavu, stavu sjednocení, objevily se v EEG záznamu theta vlny, zejména v přední a vrcholové části mozkové kůry, tedy v oblastech podle jogínské tradice spojených s čakrami – adžnou a sahasrárou. Lze tedy usuzovat, že průchod Kundaliní těmito čakrami je alespoň částečně odpovědný za zvýšenou alfa a theta aktivitu a pozitivní emocionální prožitek meditujících.

Spojení mezi fyzickou kondicí a emocemi

♣ Je zjevné, že jedním ze základních součástí léčebného procesu jsou emoce pacienta. Byla zjištěna významná vazba mezi narušeným zdravím pacientů a stresem, depresemi či jinými poruchami emocí. Výzkum Dr. Candice Pertové odhalil biochemický podklad pozornosti a vědomí svého já, vytvářející spojení mezi myslí a tělem. Tento výzkum ukázal, že emoce jakožto specifická informace vznikají v buſkách našeho těla a mozku prostřednictvím vazeb určitých biomolekul na specifické receptory na povrchu buněk. Tak se tyto informace šíří mezi buſkami a dále se pomocí nervových impulzů (přesněji řečeno změny membránových potenciálů, což je podstata nervových impulzů – pozn. překl.) šíří přes buněčnou membránu a mezi buňkami, čímž postupně vznikají změny v našem chování, fyzické aktivitě a náladě. Tímto mechanizmem se v nás také ukládají potlačené emoce.

♣ Je zásadní si uvědomit, že většina chorob má psychosomatickou složku. Psychosomatické choroby jsou definovány jako stavy, při nichž porucha funkce či chorobné strukturální změny tělesných orgánů vznikají jako důsledek nepatřičné aktivace autonomního nervového systému a žláz s vnitřní sekrecí. Zásadní roli v rozvoji psychosomatických chorob hrají hormony, jako adrenalin či kortisol. Kontrolním centrem autonomního nervového systému je hypothalamus, který je zároveſ velmi citlivý vůči zevním i vnitřním změnám ovlivſujícím emocionální rovnováhu jedince. Funkcí autonomního nervového systému je udržovat homeostázu, tedy stálost vnitřního prostředí organizmu, avšak v případě psychosomatické choroby stresová reakce zprostředkovaná tímto systémem vede k patologické reakci. Jednotlivé příznaky pak vznikají v důsledku stresogenních vlivů.

 

 

O stresu 1.část

♣ Co je to stres? Otázka, na kterou mnozí hledají odpověď. Podívejme se do naučné literatury. Ta říká: „Stres můžeme definovat jako souhrn fyzických a duševních reakcí na nepřijatelný poměr mezi skutečnými nebo představovanými osobními zkušenostmi a očekáváními.“ Podle této definice je stres odpověď, která v sobě zahrnuje jak fyzické, tak i psychické složky. Jinými slovy, stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž – fyzickou nebo psychickou. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí. Žijeme ve velmi uspěchané době, musíme se vyrovnat se spoustou informací, které na nás masmédia chrlí a vyřešit mnoho nepředvídaných situací, které významně ovlivňují naši psychiku.

♣ Soubor článků, které uveřejňujeme na našich stránkách, se netýkají jen pohledu na stres, ale všímají si i ostatních faktorů, které se v běžném životě vyskytují a které na stres navazují. Tato menší studie poskytuje ve dvou částech nezávislý pohled na Sahadža jógu jako takovou s praktickými příklady experimentů a jejich výsledků a nakonec také   přináší názory odborníků – lékařů, kteří Sahadža jógu praktikují a přitom využívají svých znalosti a odborností ve spojení s metodami meditace Sahadža jógy.

SAHADŽA JÓGA – KLINICKÁ APLIKACE PRO STRES A PSYCHOSOMATICKÁ ONEMOCNĚNÍ

♣ Meditace Sahadža jógy je účinnou metodou v léčbě stresu a tím také v léčbě psychosomatických onemocnění.Ve Spojených státech až 1 z 5 dospělých jedinců starších 18ti let trpí diagnostikovatelnou mentální poruchou. Vlivem amerického rychlého životního stylu nás neustále napadají jednotlivé stresové faktory, které snižují obranyschopnost imunitního systému a tím nás oslabují vůči jednotlivých nemocem.

Stresogenní faktory nelze zcela odstranit, proto by naším cílem měla být účinná kontrola a zvládání stresu,“ říká Elaine Sheppová, psychiatrička ze Skokie ve státě Illinois. Mezi jednotlivými metodami zvládání stresu a udržování duševní pohody získává stále větší popularitu meditace. Role meditace ve snižování výskytu nemocí vyvolaných stresem je již dobře známa.  Stres v mnoha svých podobách je považován za pravděpodobnou příčinu výskytu některých obecně rozšířených chorob, jako je arteriální hypertenze, ischemická choroba srdeční, úzkostné poruchy a deprese.

♣ Podle oficiálních statistik 20 až 30 miliónů Američanů trpí některou formou úzkostné poruchy. Kardiovaskulární onemocnění jsou příčinou až 235 000 úmrtí ročně (dle oficiálních údajů v ČR i ostatních rozvinutých zemí jsou srdeční onemocnění příčinou více než 50 % všech úmrtí – častěji než rakovina). V USA jsou roční náklady způsobené stresem v důsledku ztráty produktivity, obměny zaměstnanců a nákladů na péči o postižené jedince vyčísleny na 17 miliard dolarů. Podle amerického Časopisu pracovního lékařství jsou náklady na zdravotní péči o zaměstnance trpící stresem zvýšeny až o 50 %. Dokonce se zjistilo, že 50 až 80 % všech nemocí vzniká v souvislosti se stresem a 75 až 90 % nákladů na primární péči (návštěvy lékařů první linie – praktických lékařů) souvisejí se stresem.

♣ V roce 1970 Dr. Nirmala Déví Šrívastava zavedla do praxe jednoduchou meditativní metodu pod názvem Sahadža jóga. Tato metoda umožňuje přesunout pozornost jedince od zevních záležitostí do svého nitra. Meditace Sahadža jógy je efektivní léčbou stresu a tím i psychosomatických poruch. Nejnovější studie s použitím meditace Sahadža jógy v léčbě úzkosti, deprese, pracovního stresu, návalů a dalších příznaků menopauzy, vysokého krevního tlaku, astmatu a epilepsie přinesly velmi zajímavé výsledky.

♣ Samozřejmě i tyto studie mají svá omezení a jistě je třeba dalšího výzkumu. Ačkoliv vědci rozpoznali roli stresu při vzniku mnohých chorob, základní otázka „Co je to stres?“ zůstává stále nezodpovězená. Pro západní vědu je těžké najít přesnou definici stresu, avšak ve východní kultuře nalézáme velmi pragmatické vysvětlení, a to, že stres je vedlejším produktem myšlení.