Category Archives: Články o zdraví

O stresu 2.část

♣ Běžnou tendencí naší mysli je, že všechno, co zažíváme neustále spojuje buď s minulostí či budoucností. Pokud se pokusíte provést introspekci, snadno potvrdíte, že tomu tak skutečně je. Ať již myslíme na minulý prožitek či očekávanou událost, naše podvědomí tyto myšlenky může spojit s nepříjemnými prožitky z minula či s obavami z budoucího a důsledkem je stresová odpověď organismu. Proto je velmi zásadní zjistit, zda lze přemýšlet o absolutní přítomnosti.

♣ Pokusy dokázaly, že myšlení a bytí v naprosté přítomnosti jsou neslučitelné. Cílem Sahadža jógy je dosažení a upevnění stavu bez myšlenek, ve kterém dokážeme být zcela v přítomnosti a tím v realitě. Stres je projevem jemného vnitřního strachu či úzkosti způsobené narůstajícím tokem myšlenek v lidské mysli. Meditace je stav naprostého vnitřního klidu a ticha, v němž je mysl bez myšlenek, avšak zcela při vědomí a soustředěná. V nedávných studiích provedených ve Státním výzkumném ústavu fyziologickém bylo zjištěno následující: Alfa a theta vlny EEG v úzkých frekvenčních pásmech lze považovat za projev multifunkčních neuronálních sítí, speciálně spojených s orientací, pozorností, pamětí, kognitivními (poznávacími) a emocionálními procesy. Je proto velmi lákavé zjistit, jaká je spojitost mezi komplexními mozkovými funkcemi jako pozornost či emoce a uvedenými oscilacemi EEG při meditaci jakožto modelu vědomého mentálního procesu, při kterém je pozornost zaměřena dovnitř a vzniká pozitivní emocionální zážitek.

♣ Během meditace Sahadža jógy byl registrován záznam EEG vln a bylo analyzováno spektrum vlnění v úzkých frekvenčních pásmech. Lze shrnout, že nejvýraznější pozitivní emoce a zaměření pozornosti dovnitř sebe sama byly při meditaci zobrazeny jako lokální theta a alfa vlny. Během této studie byly porovnávány 2 skupiny jedinců – do jedné byli zařazeny osoby, meditující méně než ½ roku, do druhé meditující již 3 až 7 let. Studie poskytla několik závěrů. Na počátku EEG záznamu u meditujících byla v širokém rozsahu celé mozkové kůry zaznamenána alfa aktivita, která je obecně spojována s relaxací a považuje se za příznivou. Co však bylo nejnápadnější, ve chvíli, kdy meditující signalizovali vstup do bezmyšlenkového stavu, stavu sjednocení, objevily se v EEG záznamu theta vlny, zejména v přední a vrcholové části mozkové kůry, tedy v oblastech podle jogínské tradice spojených s čakrami – adžnou a sahasrárou. Lze tedy usuzovat, že průchod Kundaliní těmito čakrami je alespoň částečně odpovědný za zvýšenou alfa a theta aktivitu a pozitivní emocionální prožitek meditujících.

Spojení mezi fyzickou kondicí a emocemi

♣ Je zjevné, že jedním ze základních součástí léčebného procesu jsou emoce pacienta. Byla zjištěna významná vazba mezi narušeným zdravím pacientů a stresem, depresemi či jinými poruchami emocí. Výzkum Dr. Candice Pertové odhalil biochemický podklad pozornosti a vědomí svého já, vytvářející spojení mezi myslí a tělem. Tento výzkum ukázal, že emoce jakožto specifická informace vznikají v buſkách našeho těla a mozku prostřednictvím vazeb určitých biomolekul na specifické receptory na povrchu buněk. Tak se tyto informace šíří mezi buſkami a dále se pomocí nervových impulzů (přesněji řečeno změny membránových potenciálů, což je podstata nervových impulzů – pozn. překl.) šíří přes buněčnou membránu a mezi buňkami, čímž postupně vznikají změny v našem chování, fyzické aktivitě a náladě. Tímto mechanizmem se v nás také ukládají potlačené emoce.

♣ Je zásadní si uvědomit, že většina chorob má psychosomatickou složku. Psychosomatické choroby jsou definovány jako stavy, při nichž porucha funkce či chorobné strukturální změny tělesných orgánů vznikají jako důsledek nepatřičné aktivace autonomního nervového systému a žláz s vnitřní sekrecí. Zásadní roli v rozvoji psychosomatických chorob hrají hormony, jako adrenalin či kortisol. Kontrolním centrem autonomního nervového systému je hypothalamus, který je zároveſ velmi citlivý vůči zevním i vnitřním změnám ovlivſujícím emocionální rovnováhu jedince. Funkcí autonomního nervového systému je udržovat homeostázu, tedy stálost vnitřního prostředí organizmu, avšak v případě psychosomatické choroby stresová reakce zprostředkovaná tímto systémem vede k patologické reakci. Jednotlivé příznaky pak vznikají v důsledku stresogenních vlivů.

 

 

O stresu 1.část

♣ Co je to stres? Otázka, na kterou mnozí hledají odpověď. Podívejme se do naučné literatury. Ta říká: „Stres můžeme definovat jako souhrn fyzických a duševních reakcí na nepřijatelný poměr mezi skutečnými nebo představovanými osobními zkušenostmi a očekáváními.“ Podle této definice je stres odpověď, která v sobě zahrnuje jak fyzické, tak i psychické složky. Jinými slovy, stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž – fyzickou nebo psychickou. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí. Žijeme ve velmi uspěchané době, musíme se vyrovnat se spoustou informací, které na nás masmédia chrlí a vyřešit mnoho nepředvídaných situací, které významně ovlivňují naši psychiku.

♣ Soubor článků, které uveřejňujeme na našich stránkách, se netýkají jen pohledu na stres, ale všímají si i ostatních faktorů, které se v běžném životě vyskytují a které na stres navazují. Tato menší studie poskytuje ve dvou částech nezávislý pohled na Sahadža jógu jako takovou s praktickými příklady experimentů a jejich výsledků a nakonec také   přináší názory odborníků – lékařů, kteří Sahadža jógu praktikují a přitom využívají svých znalosti a odborností ve spojení s metodami meditace Sahadža jógy.

SAHADŽA JÓGA – KLINICKÁ APLIKACE PRO STRES A PSYCHOSOMATICKÁ ONEMOCNĚNÍ

♣ Meditace Sahadža jógy je účinnou metodou v léčbě stresu a tím také v léčbě psychosomatických onemocnění.Ve Spojených státech až 1 z 5 dospělých jedinců starších 18ti let trpí diagnostikovatelnou mentální poruchou. Vlivem amerického rychlého životního stylu nás neustále napadají jednotlivé stresové faktory, které snižují obranyschopnost imunitního systému a tím nás oslabují vůči jednotlivých nemocem.

Stresogenní faktory nelze zcela odstranit, proto by naším cílem měla být účinná kontrola a zvládání stresu,“ říká Elaine Sheppová, psychiatrička ze Skokie ve státě Illinois. Mezi jednotlivými metodami zvládání stresu a udržování duševní pohody získává stále větší popularitu meditace. Role meditace ve snižování výskytu nemocí vyvolaných stresem je již dobře známa.  Stres v mnoha svých podobách je považován za pravděpodobnou příčinu výskytu některých obecně rozšířených chorob, jako je arteriální hypertenze, ischemická choroba srdeční, úzkostné poruchy a deprese.

♣ Podle oficiálních statistik 20 až 30 miliónů Američanů trpí některou formou úzkostné poruchy. Kardiovaskulární onemocnění jsou příčinou až 235 000 úmrtí ročně (dle oficiálních údajů v ČR i ostatních rozvinutých zemí jsou srdeční onemocnění příčinou více než 50 % všech úmrtí – častěji než rakovina). V USA jsou roční náklady způsobené stresem v důsledku ztráty produktivity, obměny zaměstnanců a nákladů na péči o postižené jedince vyčísleny na 17 miliard dolarů. Podle amerického Časopisu pracovního lékařství jsou náklady na zdravotní péči o zaměstnance trpící stresem zvýšeny až o 50 %. Dokonce se zjistilo, že 50 až 80 % všech nemocí vzniká v souvislosti se stresem a 75 až 90 % nákladů na primární péči (návštěvy lékařů první linie – praktických lékařů) souvisejí se stresem.

♣ V roce 1970 Dr. Nirmala Déví Šrívastava zavedla do praxe jednoduchou meditativní metodu pod názvem Sahadža jóga. Tato metoda umožňuje přesunout pozornost jedince od zevních záležitostí do svého nitra. Meditace Sahadža jógy je efektivní léčbou stresu a tím i psychosomatických poruch. Nejnovější studie s použitím meditace Sahadža jógy v léčbě úzkosti, deprese, pracovního stresu, návalů a dalších příznaků menopauzy, vysokého krevního tlaku, astmatu a epilepsie přinesly velmi zajímavé výsledky.

♣ Samozřejmě i tyto studie mají svá omezení a jistě je třeba dalšího výzkumu. Ačkoliv vědci rozpoznali roli stresu při vzniku mnohých chorob, základní otázka „Co je to stres?“ zůstává stále nezodpovězená. Pro západní vědu je těžké najít přesnou definici stresu, avšak ve východní kultuře nalézáme velmi pragmatické vysvětlení, a to, že stres je vedlejším produktem myšlení.