Category Archives: Otázky a odpovědi

Kdy je třeba naše úsilí a kdy věci fungují „sahadž”, tj. spontánně samy?

♣ Sahadža v názvu Sahadža jógy znamená spontánní nebo také vrozené (jóga = spojení). Někdy je pro člověka obtížné prohlédnout smysl slova spontánní, protože to máme v sobě, že pro dosažení čehokoli musíme vynaložit úsilí. Možná nám tady může pomoci paralela s přírodou. Všechny děje růstu jsou spontánní. Semínko musí do země, ale dále už probíhají spontánní děje probuzení semínka, jeho vyklíčení a dalšího růstu. A úsilí je třeba tam, kde je třeba překonat to, co brání spontánnímu růstu. U nás je to trochu komplikovanější. Probuzení Kundaliní je spontánním dějem, který nastane díky našemu přání a požehnání Matky. Další růst Kundaliní v nás, celá její práce, vzestup našeho vědomí do mnohem jemnějších rovin jsou spontánními ději. Jenže my jednáme, chováme se a vyjadřujeme postoje podle tendencí, které nám dává naše levá a pravá strana, naše superego a ego. Mnohé z nich jsou proti přirozeností našeho nitra, našich čaker. Hodně vyčistí Kundaliní bez našeho velkého přičinění. Něco však zůstává na nás. Zcela rozhodující roli v tom všem hraje naše přání. Pokud si přejeme zbavit se něčeho, co jsme v introspekci ve světle Kundaliní a Ducha zpozorovali, že je proti našemu nitru, obraťme se na Kundaliní. Ona nám k tomu dá sílu. Ona je mateřská síla, Matka, která si přeje pro své dítě to nejlepší a udělá všechno, aby toho bylo možné dosáhnout. K tomu, jak je potřebné zbavit se úsilí, které je vynakládáme, když se chováme, jednáme a děláme věci ne v souladu s nitrem, s Kundaliní – k tomu je třeba úsilí – a tedy, jak je potřebné úsilí k tomu, abychom se zbavili toho, co děláme s úsilím, neboli proti svému nitru, proti své přirozenosti, k tomu je následující citát z přednášky Šrí Mátadží:

“Jako například – cokoli děláme s úsilím proti nevinnosti (princip čakry múládháry), to je nutné negovat. Takže negace úsilí je třeba dosáhnout pomocí negování toho, co představuje úsilí. Tedy úsilí v negaci. Tak na začátku nebudete bez úsilí, budete do toho (do negace úsilí) muset vložit úsilí. Jak říkal Kristus: “Nebudete mít chtivé oči.” Co tedy uděláte, aby vaše oči byly nevinné? V Sahadža józe máme metodu, pomocí níž se snažíme odvrátit naše oči od úsilí, které je činí chtivými. Například naši pozornost, naše oči směřujeme na Matku zemi, na trávu, na stromy.

Takže zabránění úsilí samo je úsilím. Tak tedy ti, kdo začali nedávno, musí pochopit, že také musí vložit nejrůznější druhy úsilí, aby zastavili úsilí.

Další běžnou věcí na Západě je jejich hrubý jazyk, sarkasmus, zrazování druhých. Jedná se o velice subtilní podobu násilí. Nebo když už jsou zcela otupělí, jejich ego se projevuje – já, já, já, … . Takoví by měli přestat mluvit. Učiſte úsilí k tomu, abyste přestali. Prostě nemluvte. A sledujte svoji mysl – pokouší se mluvit něco sarkastického? Nesmyslného? Toto sledování (mysli) rovněž vyžaduje úsilí. Vyklíčení semene je snadné, ale je třeba vložit úsilí do toho, aby z klíčku vyrostla malá rostlinka. A když dospěje, pak už to jde samo. Nejdříve je tedy nezbytné úsilí, abyste se ochránili před myslí, kterou jste si vybudovali prostřednictvím ega a superega, jež se pohybují špatným směrem úsilí.”

Co znamená být v přítomnosti?

Když nejsme pod vlivem minulosti nebo plánováním budoucnosti, dokážeme plně prožívat právě probíhající okamžiky. V takovém stavu jsme schopni rovněž vnímat skutečnost. Vnímat své vlastní Já, Ducha, který je skutečností, vnímat Kundaliní, která je skutečností, vnímat skutečnost v druhých, skutečnost v každém okamžiku, skutečnost každé situace. Je to stav, kdy jsme v rovnováze, v harmonii, ve „středu” (tj. ve středním kanálu vzestupu – ani vlevo, ani vpravo.

  Musíte se učit být ve středu. … Když meditujete, pokuste se meditovat nepřerušovaně. Učiňte svoji meditaci ucelenou, stálou. Pak budete sledovat, že se dostáváte do stavu samádhí, to znamená do stavu, kdy cítíte radost a blaženost požehnání Boha.”

„Uskutečňujete se, když jste v přítomnosti. Začnete se uskutečňovat, rozvíjet, rozkvétat. Snažte se být v přítomnosti, neutíkejte před ní. Postavte se jí tváří v tvář. Neciťte se vinni, ani neobviňujte druhé. Obojí vás odvádí z přítomnosti.

Jen se podívejte na přírodu, na celou božskou sílu – vaše naléhavé odvěké přání – všechno je na vaší straně. Ten čas nadešel. Jste v něm.

Co musíme dělat?

Jen buďte ve středu. Na ose. Pokuste se udržovat sami sebe na ose. A pak uvidíte, co se kolem vás všechno děje, ale nevadí vám to. Když uvidíte sami sebe, že se chováte špatně, že jste udělali něco špatného, raději se potrestejte sami. Je to lepší, než kdyby vás mělo potrestat božské, protože to trestá přísně.”

Proč nemohu udržet bezmyšlenkový stav?

♣ Podívejme se na naši mysl. Je plná různých našich představ, představ, které ani nemusí být naše, ale během života jsme je jaksi přijali. Naše pozornost je těmito představami, schématy našeho chování, jednání, myšlení často plně zahlcena. A pozornosti pak nezbývá prostor pro to, aby byla zaměřena, nebo ponořena ve zdroji podstatného, subtilního – v našem Duchu, na naší Kundaliní – na spojení se sebou samými, se všepronikající silou. V tomto stavu jsme totiž ve stavu bez myšlenek, ve stavu, kdy efektivně působí naše Kundaliní, kdy záchvěvy nekonečného Já pronikají do našeho vědomí a naplſují ho. Ve stavu bez myšlenek vnímáme věci, jaké skutečně jsou, zároveſ vnímáme, kdy upadáme do svých schémat, předsudků, představ, které nejsou konstruktivní, ale v podstatě jsou pouhým návykem, který brzdí náš vzestup. To může být jak v meditaci, tedy tehdy, kdy si k meditaci sedáme, tak i v běžném, každodenním životě. Už jen to, že budeme schopni se na práci naší mysli dívat jako svědci – dostaneme k tomu samozřejmě silnou podporu od naší Kundaliní – už to bude působit a my se budeme postupně dostávat mimo vliv oněch závislostí a předsudků, či schémat, naše mysl bude svobodnější a nebude neustále uchvacovat naši pozornost. Budeme se stávat mistry své mysli a ona nás nebude nutit dělat věci, z nichž po nějaké chvíli nemáme radost. Vše, co v naší bytosti máme, má svůj smysl. Jen to nesmíme nechat přerůst a také zjistit opravdový smysl, proč a k čemu v nás co je.

Může mít člověk radost jen tak?

♣ Radost vyvěrající ze srdce netrpí extrémy štěstí a neštěstí, protože není závislá na podnětech, které je způsobují. Radost je subtilní vlastnost našeho srdce, srdeční čakry, energetického centra v páteři ve výši srdce. Někdy záchvěvy radosti ucítíme poměrně brzy a jakoby se rozvzpomeneme, že už jsme něco takového kdysi zažili. Sem tam totiž naše vlastní Já, naše duchovní podstata, vysílá do našeho vědomí při určitých příležitostech tyto subtilní vjemy, abychom si možná všimli, co je důležité a co nám tyto záchvěvy přináší a aby se v nás probudila touha po této dimenzi.
To, že někdy trvá delší dobu, než se tento vjem stane běžnou součástí jak našich meditací, tak našeho života, je důsledkem komplikované kombinace blokád související s vyčerpáním energie našeho sympatického nervového systému a některých čaker, energetických center. Kundaliní nás povede, jen se ji pokusme vnímat.

A opět několik slov Šrí Mátadží:

„Druhá část paraboly začíná, když dosahujete svého návratu k Bohu. Ten proces se teď postupně začíná stávat vyšším a vyšším, subtilnějším, jemnějším. V tomto zjemňování pracuje toto světlo pro evoluční proces. Postupně se hrubé části osvěcují. Postupně se i radost stává subtilnější, jemnější, můžeme říci krásnější. Lidská radost je mnohem krásnější než radost, kterou zažívají zvířata. A tato radost také začíná měnit svůj projev v tom smyslu, že do svých rukou dostáváte širší a širší rozsah radosti.”

„Teď víte, jak se tvořivost Boha dostává do rukou člověka, jak se radost Boha dostává do lidských rukou a jak Jeho světlo vstoupí do lidského srdce jako duch.”

„Dokud jste v područí něčeho, dokud jste závislí na hrubých věcech, jak byste se mohli těšit věčnou Radostí, která je ve vás? Je to tedy na vás, abyste se více a více otevřeli této radosti tím, že více otevřete své nitro, že se stanete jemnějšími a čistšími, abyste vnímali božské.”

„Tu radost musíte vnímat ve svém vědomí, jinak ji neucítíte. Jen díky jemným vjemům svého vědomí budete schopni přijmout radost.” „Člověk je vrcholem stvoření. Už mu chybí jen koruna na hlavě, tak malá věc. Tak malá vzdálenost. Jen je potřeba sjednotit ty tři kvality. A proto někdy ani po realizaci necítíte klid, protože jste se ještě nestali světlem. Necítíte radost, protože jste se jí nestali.”

Cítím správně vjemy v dlaních a prstech?

Tato naše schopnost je podmíněna správnou funkcí našeho sympatického nervstva a také páté čakry, višuddhi. Totéž se týká schopnosti vnímat vibrace nad hlavou, ale například i v chodidlech. Na začátku obvykle alespoň něco vnímáme. U někoho však jeho hranice, kdy začne skutečně něco rozlišovat, může být položena výše a bude mu chvíli trvat, než se jeho instrument pročistí natolik, aby vystoupil nad tuto hranici. Do té doby nezbude nic jiného, než mít trpělivost a ze srdce si přát, aby Kundaliní pročistila, co je třeba. Zároveſ bychom však i my měli vnímat, poslouchat naše nitro – Kundaliní, zda nám nechce říci, že některé naše zlozvyky jsou natolik silné, že jí brání v její práci. Často však její milující povaha v nás vyčistí naše rozličné zlozvyky a závislosti a my si toho po nějaké době všimneme a jsme sami překvapeni, že je to pryč.

Otázka: „Matko, někteří sahadža jogíni jsou v sahadža józe delší dobu, ale necítí stále chladný vánek, necítí nic v prstech?”

Šrí Mátadží: „Má to něco do činění s vašimi nervy. Je-li váš nervový systém narušený, nemusíte to cítit vůbec. Pro nervový systém jsou nejlepší masáže. Někdo by měl masírovat vaše záda, ruce. Jak jsem vám již říkala, měli byste si třít poměrně hodně své ruce vibrovaným olivovým olejem. Pokud lidé cítí blokády čaker v těle a ne v prstech, znamená to, že jsou v pořádku, jen není v pořádku višuddhi. Vtírejte si olej i do višuddhi. Pracujte na višuddhi, vyčistěte ji. A pro višuddhi je dobré máslo, můžete ho vtírat zepředu i zezadu do všech svalů. To pomůže vašim rukám.

„Když ale například neproudí chladný vánek z hlavy. Proč je to?”

„To znamená, že realizace ještě není upevněna. Nechť to zkusí u vás jiní lidé, protože člověk, který není realizovaný to nemusí vnímat. Když někdo necítí chladný vánek a vy ho cítíte, pak je realizovaný, jen je ještě potřeba vyčistit jeho čakry.”

Jak se mohu uklidnit a dostat do rovnováhy ?

 

Levý i pravý sympatikus mají protichůdné funkce a celý náš systém vyrovnávají. Pokud v jednom z nich chybí energie, nebo jeho, či jejich funkce je něčím do jisté míry blokována, pak je třeba jít k příčině. Tu Kundaliní hned na počátku po svém probuzení odhalí, protože jí brání v jejím vzestupu. Je to první, na čem se v nás intenzivně pracuje a stejně, jako je popsáno výše, měli bychom s Kundaliní spolupracovat a na jedné straně mít trpělivost a používat doporučené čistící metody, které stimulují práci Kundaliní, a na druhé provádět introspekci a do jisté míry vědomě korigovat naše špatné návyky, či způsoby jednání.

Co je vlastně Kundaliní?

 

♣ Za prvé, a to je myslím to nejdůležitější, čemu musíte porozumět o vaší vlastní Kundaliní, je, že seberealizace znamená sebepoznání. A tou, která vám dává vaší sebeznalost, je vaše Kundaliní, protože když stoupá, zjistí, jaké jsou problémy vašich čaker. Říkáme, že je čistým přáním, ale nevíme, co je ta čistota. Znamená to vaše cudné přání. Nemá v sobě žádný chtíč, žádnou nenasytnost, nic takového. Tato síla je vaší vlastní matkou a je umístěna v křížové kosti. Je vaší vlastní matkou a ví o vás všechno. Je jako magnetofonový pásek. Všechno o vás ví. A je absolutním věděním, protože je absolutně čistá. A jakékoliv čakry se dotkne, ví také, co je s touto čakrou v nepořádku. Ví to dopředu, je na to připravena a sama se plně přizpůsobí tak, abyste vy neucítili žádný problém při jejím probuzení. Když je kterákoliv čakra uzavřena, počká a dále pokračuje pomalu otevírajíc tuto čakru.

kundalina-154x300Tato Kundaliní je prapůvodní síla, která je ve vás odražena. A ve vás, v lidské bytosti, je jako mnoho vláken energie. Je, řekněme, jako lano. Tyto energie jsou svázány dohromady, aby Kundaliní utvářely. A těch sil je v lidské bytosti třikrát sedm – to je dvacet jedna, a to umocněno sto osmi. Když je ale vaše Kundaliní probuzena, jde tato energie jen jedním nebo dvěma vlákny a prochází vaší fontanelní oblastí. Jenom jedním nebo dvěma, protože musí projít tím nejvnitřnějším kanálkem, který se nazývá Brahma nádí. Kanálky jsou spleteny dohromady jako vřeteno, protože vaše Kundaliní je jako vřeteno a tato nádí jsou také jako vřetena. Takže to nejvnitřnější nádí je Brahma nádí. A to úplně vnější je pravé a druhé vnitřní je Ida nádí. Takže přes Brahma nádí začíná posílat tyto síly a tím uvolňuje centra. Uvolňováním center se také začíná uvolňovat sympatický nervový systém. A když se Kundaliní dostává do ádžňá čakry, oči se začínají uvolňovat a rozšiřovat. Vaše oči mohou být jako mé, úplně černé, absolutně uvolněné. Pak můžete na člověku vidět, jak daleko je jeho Kundaliní. Když pronikne ádžňou, jeho oči budou zcela rozšířené a budou zářit. Dále vstupuje Kundaliní do sahasráry. Je úplně čistým světlem vědění, lásky, milosrdenství a pozornosti. To vše je v Kundaliní.

Známe mnohé energie jako elektrickou energii, světelnou energii a jiné. Ale tyto energie nedovedou myslet, nemohou se přizpůsobit, nemohou pracovat samy o sobě. Musí být námi ovládány. Ale Kundaliní je živou energií a ví, jak ovládat samu sebe. Ona myslí. Když vidíte semeno, jak raší, tak na vrcholu tohoto semene byste nalezli malou buňku, která ví, jak projít měkkými místy, jak obejít kameny a jak nalézt cestu ke zdroji. Tato buňka, řekla bych, má v sobě, podle toho, jak se pohybuje,malou Kundaliní. Ale ve vás je ohromná síla Kundaliní. Máte zásobárnu milosrdenství, která může být osvícena Duchem. Máte zásobárnu lásky, milosrdenství a vědění a oceán odpuštění. Když lidé získají seberealizaci, nechápou, že teď musí růst. A proč nerostou? Protože nežádají o tyto energie. Člověk, který je realizovanou duší, když si řekne – měl bych mít více milosrdenství, mé milosrdenství není dost silné, moje starost o druhé není dost dobrá, má laskavost není v pořádku, využívám druhé, využívám jejich lásku – pak se tato energie začne pohybovat a dávat vám větší dimenzi lásky a milosrdenství. Když ale ve vašem vědomí nechcete růst, pak si ona řekne – dobře, to je polovičatý sahadža jogín – a nedává vám tu energii, která je ve vás uložena. Říkala jsem vám – třikrát sedm je dvacet jedna, a to na sto osmou. Takže jak obrovskou zásobárnu máte v sobě! Vy máte ale pořád svůj světský způsob myšlení a žádostí! Na začátku, když jsem začínala sahadža jógu, lidé žádali o práci, nebo – matka je nemocná nebo otec je nemocný, nebo žádali o peníze a podobné věci. Ale tahle přání nejsou čistá, jak to známe z ekonomie, nejsou čistá, protože všeobecně nejsou uspokojitelná. Takže vaše Kundaliní, která je vaší matkou, je tu proto, aby se o vás starala, aby vás vyživovala – tím, že vám dává vyšší osobnost. Vyšší osobnost, širší osobnost, hlubší osobnost. Myslíme si o někom, když je dobře oblečený, že je vyšší osobností nebo někdy si myslíme, že ten, který je bohatý, je vyšší osobností. Někdy si myslíme, že osoba, která velice tvrdě pracuje, je vyšší osobností. Nebo si myslíme, že osoba, která má nějakou pomatenou představu o náboženstvích, je vyšší osobností. Samy naše představy o vyšší osobnosti jsou chybné. Člověk je vyšší osobností, protože je duchovně rozvinutý, jinak ho nikdo nerespektuje a klesne na úroveň psů. Když se podíváme na semeno, tak vypadá obyčejně, nijak zvláštně. Semeno má také skořápku, většinou, nebo slupku, nikdy nenajdeme semeno jen tak někde viset na stromě. Musí mít nějakou ochranu, něco vnějšího, tvrdého. To tady je, ale zárodek má tu kapacitu touto tvrdou ochranou proniknout. Jen si představte, tento zárodek, který je tak jemný, může prorazit skořápku. Není to fantastické? Pronikne skořápkou, kterou my mnohdy nedovedeme prolomit našimi zuby, tento jemný zárodek touto skořápkou pronikne. Co se přitom děje? Slupka sama neožije, nepohybuje se sama o sobě. Pohne se ale, otevře se, když se začíná pohybovat zárodek a slupka pak musí prasknout.

A stejným způsobem se to děje s Kundaliní, která je jemná. Když vidíte člověka, který je milosrdný, řeknete, Matko, ten je příliš jemný. Každý s ním má soucit. A lidé si myslí, že taková osoba je slabou osobností – ten člověk musí být ochraňován. Matko, ten ani neví, jak nadávat lidem, jak někoho zbít, ten ani nezabije mravence na cestě. Jak on může něco dokázat? Ten není k ničemu. – Takové jsou naše představy! Myslíme si, že musíme mít nějakou tyranskou osobu, aby věci zvládla. Ale jen se podívejte, v semenu je to ten delikátní, jemný zárodek, který roste a pronikne skořápkou. A stejně tak, když my se staneme skutečně stejnými jako zárodek a rosteme pak v naší jemnosti, citlivosti, kráse, kráse milosrdenství, kráse lásky a vědění – to nás činí skromnými – tato skořápka se pak poruší.

Takže o co bychom měli žádat? Měli bychom žádat o tuto nádhernou, jemnou, milosrdnou povahu a pak vás Kundaliní bude vyživovat. Protože ona má jen tohle. Kundaliní v sobě nemá nic jiného. Všechna její síla je silou lásky, ničeho jiného než lásky. Takže jak vám může dát něco, co nemá. Řekněme třeba, že někoho nenávidíte. Co může dělat? Nemůže dělat nic, nemůže vám dát sílu nenávidět. Tak ona řekne – buď někoho nenáviď anebo mu odpusť, dává vám sílu k odpuštění. Tak jak se říká, násilí může být poraženo pouze nenásilím. Stejně tak, když máme růst a sahadža jogíni musí za prvé růst, musíme vidět, jak měkce mluvíme, jak laskavě mluvíme. Jak jsme ohleduplní. Tohle je pohled zvnějšku. Ale když to začnete dělat zevně, energie pro toto začne téci zevnitř. Můžete říct – Matko, když myslíme, tak je to jen naše myšlení. Ne. Myslíte takovým způsobem a pro takové myšlení bude energie přicházet z Kundaliní. Protože ji o to žádáte. Cokoliv v sobě má, to vám dá, co v sobě ale nemá, nemůže vám dát. Řekněme, chcete se zlobit. Ona v sobě nemá sílu ukazovat hněv. Jak vám může dát zlost, rozčílení. Někdy jsem se zkoušela podívat, jestli jsem schopna jít do ega. Ale jak jít, to nevím, protože Kundaliní neví, co je toto ego, jak hýčkat ego, jak udělat s člověkem něco, aby létal někde v oblacích. Jakoukoliv energií ona je, takovou vám dá.

Takže prosím, zapamatujte si – ti, kteří se pokoušejí žít v předsudcích, v egu, ti neporostou, protože nezískávají energii z Kundaliní, ale z vnějšku, což je úplně zbytečné. Takže silou Kundaliní je absolutní čistota, příznivost, svatost, cudnost, sebeúcta, čistá láska, odpoutanost, starost o druhé, osvícená pozornost, a to vše – aby vám dala radost. Jako každá matka chce, aby její děti měly radost. Jak to je jen možné, chce dát radost svému dítěti. Stejně tak Kundaliní má jedinou sílu – jak dát radost svému dítěti. A to dělá. Řekněme, nevím, jak moderní matky, ale kdybych já šla za svojí matkou a řekla jí – nauč mne, jak se zlostit, řekla by mi – běž a usekni si nos. Kdybych jí řekla – řekni mi, jak lhát – řekla by – běž a usekni si jazyk. Když bych jí řekla – nauč mne, jak vidět špatné věci v druhých – tak by mi řekla – raději si vypíchni oči, bude to lepší. Všechny tyto představy, které máme v sobě, tvoří pro Kundaliní velkou překážku, aby pronikla do vaší pozornosti.

Vždycky se lidé ptají – Matko, jak máme růst, co máme dělat? A proto vám říkám – introspekce. Musí tu být introspekce. Co chci v tomto životě? Měl bych být schopný milovat mnohem více lidí bez jakéhokoliv chtíče, nenasytnosti nebo očekávání. Pak do vás poteče tento proud abstraktní lásky. Dává vám postoj svědka, mír – jak hodně věcí vám musí dát, jimiž se stanete tak mocnými, tak hodně mocnými. Nikdo vás nebude moci obtěžovat. Dává vám jistotu, dává vám mír, dává vám moudrost. Když chcete ale žádat o hloupost, pak to nemůže udělat, je to nemožné, protože ji v sobě nemá. Každý sahadža jogín musí růst a proto musí vědět, co je v zásobárně jeho vlastní Kundaliní. A pak, když se pokoušíte dělat něco jiného, skočíte doleva nebo doprava. Skočíte-li doleva, začnete se pohybovat v levé straně a můžete se stát čímkoliv. Cokoliv slyšíme o lidech, kteří vraždí – všechny ty věci se mohou stát velice jednoduše, protože tato energie leží mimo Kundaliní. Protože se pohnete na tuto stranu – dobře – chceš zlé duchy, měj je, chceš nemoci, tady jsou, chceš vniknout do špinavých věcí, prosím, měj špínu. Cokoliv chceš, můžeš mít! To je také možné! Nikdo vás nemůže zastavit. Chcete být lstiví, chcete mluvit o druhých za jejich zády, prosím. To je také běžné. Slyšela jsem, že sahadža jogíni, zvláště ženy, mluví za zády o druhých – tak nikdy neporosteme! Když musíme mluvit, říkejme jen dobré o druhých! Jinak nemluvte – to je vůbec nejlepší! Tyto věci nám nepomohou. Nejsme tady v tomto světě, na tomto pódiu, abychom postavili více kostelů, více chrámů – už jich je dost! Už je dost problémů! Teď chceme sestrojit pro sebe loď lásky a čistoty. Ti, kdo ji mají obývat ale takovými nejsou, tak jak mohou mít lásku? Bude to pořád žárlivost, sobeckost a všechny ty věci.

Takže když mluvíme o světle Kundaliní, musíme pochopit, že toto světlo se šíří ve vašem životě, vně vašeho života a projevuje se velmi krásným způsobem. Všichni říkají, že sahadža jogíni se liší od jiných lidí, na jejich tvářích je zář, vypadají jako květiny, hodně lidí to říká. Uvolnění, velmi krásní lidé. Například v Cabelle (místo mezinárodního semináře v Itálii) to na lidi udělalo takový dojem, říkali – jsou to mladí lidé, přijíždějí tady, nezápasí mezi sebou, nejsou mezi nimi chuligáni. Byli skutečně překvapeni, jak může být tolik lidí tak rozumných. Kdekoliv se sejde tolik lidí, mohou se okamžitě dostat do amoku. I menší skupina se může pomást bez jakéhokoliv důvodu. Takže tohle naše kolektivní chování bylo tak jasně zřetelné pro tyto jednoduché lidi z vesnice. Musíte si to prostě přát a to přání pak pracuje správným způsobem. Protože jakékoliv jiné přání máte, bude to fungovat – chcete peníze, prosím, běžte doprava, dělejte, co chcete. Chcete někoho zabít, prosím, setkáte se s hodně lidmi, kteří chtějí někoho zabít, chcete publicitu, běžte doprava. Všechny tyto věci se mohou stát, cokoliv chcete – podle pohybu, který činíte. Pro vzestup by ale vaše přání mělo být čisté, abyste získali tuto vyšší osobnost lásky a krásných vztahů. Síla Kundaliní, která je vaší vlastní matkou, se musí zesilovat, musí se projevit díky vašemu čistému přání. Takže ve svých introspekcích, ve svých púdžách, ve svých meditacích – když pohlédnete na to, proč meditujete – je to proto, aby ve vás bylo probuzeno čisté přání milosrdenství a lásky – pak už jste v meditaci, už rostete. Růst začal. A rostete tak rychle, že ta skořápka, což jsou lidské předsudky, zvyklosti a ego, se prolomí. A pak ta maličká věc, která je jen v křížové kosti, představte si – je tam jen tak málo místa – ta pak vystoupí, projeví se a může zachránit celý svět. Jen se podívejte na tu ohromnost, na tu expanzívnost, na tu velikost této Kundaliní, která je ve vás a která vzestoupí a ukáže se v plné síle, ukáže ohromné věci. Takoví jsou ti lidé, kteří jsou velcí. Ne ti, kteří se snaží předvádět. Nosí nějaké náramky, hodinky a předvádějí se. Všech těchto nesmyslných představ a hloupostí se sahadža jogíni musí vzdát. Tak aby tato Kundaliní mohla nést nádherné květiny. Vaše slova začnou vonět, váš pohled se napřímí, váš úsměv se stane uspokojeným. Všechno, celá vaše bytost pak nevyzařuje nic jiného než dobrotu, spravedlivost, mír a nade vším radost. A to je ta radost, kterou teď společně vnímáme – když jsme včera tleskali a zpívali písničky a cítili tu radost při velmi jednoduchém koncertu bez nějakých drog nebo řevu, všechnu tu radost jsme cítili, protože Kundaliní tancovala, ona byla tak šťastná, protože jste žádali o to, aby jste se mohli těšit kolektivitou. Kolektivita neznamená, abychom všichni byli přilepeni k sobě nějakým lepidlem nebo abychom byli všichni jako skála Gibraltaru, ne, tohle to neznamená. To znamená, že kdekoliv jste, jste spojeni. To je kolektivita.