Během roznášení letáků jsem se seznámila se starším párem. Kdykoliv jsem přišla k jejich schránce, dali jsme se do řeči – později, když jsem chodila kolem, již však na zahradě nebývali.

   Minuly týdny, až na mne jednou pan Jones zavolal a přišel si promluvit. Řekl mi, že jeho žena byla velmi nemocná a od té doby měla „špatné nervy a nemohla nic dělat“. Dokonce ani neopouštěla dům a chtěla zůstat pouze v posteli.

   Řekl, že slyšel, že učím meditaci a požádal mne, abych přišla do jejich domu a naučila meditovat jeho ženu, že by jí to mohlo pomoci. Normálně bych s tím nikdy nesouhlasila, ale těmhle lidem bylo přes 80 a já cítila, jak moc svou ženu miluje a jakou má o ni péči. Tak jsem souhlasila.

   Pan Jones mne pozval, abych si za ní sedla do obývacího pokoje. Začaly jsme mluvit a já jí vysvětlila, jak funguje Sahadža jóga. Ukázala jsem jí zelenou meditační kartičku s fotografií Šrí Mátadží a vysvětlila jí proces seberealizace. Odložila jsem kartičku a ukázala jí, kam položit ruce a vysvětlila jí afirmace. Když jsme zavřely oči, cítila jsem, jak získávala vibrace. Vibrace byly velmi silné a já ji provedla krátkou meditací. Potom jsme otevřely oči. Podívala jsem se na paní Jonesovou a její oči byly zalité slzami. Zeptala jsem se jí, jak se cítí. Odpověděla mi s úsměvem: „Cítím se uvolněná poprvé od….“  Tu větu nedokončila, ale vzala mne za ruku. 

Seděly jsme a užívaly si další krátkou meditaci. Potom jsem jí řekla, že přijdu zase za týden a odešla jsem. Když jsem se vrátila, pan Jones mi řekl, že jeho žena teď medituje dvakrát denně a že se cítí o moc lépe.

Pár dní na to jsem potkala místní doktorku.

Vykřikla:„Podívej se na sebe, vypadáš jako úplně jiný člověk! Co jsi dělala?“ Řekla jsem jí, že jsem meditovala. Z nějakého důvodu jsem zmínila paní Jonesovou. Doktorka odpověděla: „Ano, já vím. Včera jsem ji viděla. Je to úžasné, co jsi s ní udělala.“

   Cítila jsem se zahanbená, protože jsem věděla, že JÁ jsem nic neudělala. Zašla jsem si do drogerie koupit nějaké mýdlo. K mému úžasu mne i prodavačka viděla stejně. Na otázku, co jsem dělala, jsem odpověděla stejně jako předtím. Znovu jsem se cítila neuvěřitelně zahanbená a popravdě ohromená, když mi prodavačka řekla:

   „Je neuvěřitelné vidět, jak se paní Jonesová změnila. Řekla mi o té meditaci, a že znovu pracuje na zahradě a dokonce si nechala udělat vlasy.“

   Tato zkušenost mi připomněla, že je to pouze čisté přání a bezmyšlenkové vědomí, které umožní seberealizaci, nic víc. My vlastně neděláme nic. Také jsem se naučila, že nikdy nejsme dost staří na to, abychom se změnili – byli transformováni. Paní Jonesová je důkazem, že Sahadža jóga člověka úplně změní, včetně člověka který realizaci „dává“.

Zdroj: net 

Komentáře

comments