Věříte, že se lidé dokážou změnit?

Dřív jsem tomu nevěřil, ale teď vím, že to jde.

Nevěřil jsem tomu, protože jsem neviděl, že se lidé vlastně i tak čas od času mění. Někteří z mých přátel chtěli být lepší (jak si sami všimli, někdy se chovali „ne moc dobře“). Ale jejich přání se nestalo skutečností, protože, jak ukázala skutečnost, mysl dané osoby nedokáže „přesvědčit“ podmíněnosti, špatné zvyky a negativní vlastnost „mlčení“. Platilo to i o mně. Ale dokonce i tak jsem měl pocit, že se na tuto Zemi rodíme ne pro nic za nic, ale abychom se poučením z vlastních chyb (nebo jak říkají Indové, neustálým putováním – samsárou) stali lepšími lidmi.

V Sahadža józe jsem opravdu poznal, že lidé se DOKÁŽOU změnit. I když na to potřebujete také mentální práci – silné přání změnit se, každodenní meditace, introspekce a sledování vlastního chování zvenčí – to hlavní vůbec neprobíhá v mysli. Pracuje na nás naše vnitřní energie, která je v každém z nás uložena ve spící nebo aktivní formě. O tom, jakým způsobem pracuje, už bylo řečeno mnoho a já se chci pouze podělit o svoji vlastní zkušenost.

Asi před půl rokem jsem četl v novinách o jednom muži, finském vězni, který začal před třemi lety během výkonu trestu praktikovat Sahadža jógu. Psal, že v jeho věznici pořádali sahadžajogíni pravidelné programy. Pedro se programu zúčastnil a prvním výsledkem bylo, že přestal kouřit (přišlo to ze dne na den, kdy už prostě nechtěl dál kouřit). Poté postupně zmizely jeho strachy, pochybnosti, pocity uraženosti atd., změnil se jeho pohled na svět. Kolektiv se začal rozrůstat a když vedení věznice vidělo, že se vězni mění k lepšímu, povolilo pravidelné kolektivní meditace a dokonce jim vyhradilo zvláštní místnost – místnost pro meditace. Nyní v tomto vězení pravidelně medituje devět lidí.

Nevím, jaký byl přesně důvod jeho uvěznění, ale když jsem si přečetl jeho příběh, měl jsem silné přání mu napsat, abych ho podpořil na jeho životní cestě. Cítil jsem soucit s člověkem, který zjevně musel udělat velmi vážnou chybu, protože zjistil, že se chce změnit a růst. Poslal jsem mu dopis. Brzy jsem dostal odpověď. Pedro psal: „… Dostal jsem tolik požehnání a nyní ve svém životě cítím radost. Myslím, že je to jen příklad toho, že ve skutečnosti nezáleží, kde jste, protože Všepronikající síla si vás i tak najde, aby vás změnila… (máte-li přání se změnit)“. Dokážete si představit, že se tak radostné a inspirující dopisy dají psát v místech, jako je věznice?

Také máme kamaráda, který společně s dalšími jogíny pořádá programy (je to v podstatě zpěv ruských písní a indických bhadžánů) ve vězeních a koloniích. Naposledy navštívili věznici v moskevské oblasti. Náš kamarád Vadim po koncertu řekl: „Bylo tam asi sto odsouzenců a nebylo to poprvé, co jsme si všimli, že atmosféra v sále byla mnohem pozitivnější a srdečnější než v některých jiných „obyčejných“ sálech. Po koncertu byla v očích posluchačů vidět taková hloubka, v jejich hlasech bylo slyšet takové teplo. Také pracovníci věznice vyjádřili velkou vděčnost.“

Dnes jsem dostal další dopis od Pedra. „…Také jsem si všiml, že chvíle, kdy opravdu vyjdete vstříc duchovnosti, je ta, kdy se „přehoupnete“ přes nějakou „obtížnou“ situaci na vaší životní cestě, kdy můžete rozpustit nějaký zbytečný řetěz, který držíte. Pak uvidíte, jak je celé to podmiňování směšné…“.

Myšlenka dne:  „Vědomí naší nedokonalosti nás přivádí blíže k dokonalosti.“ (Johann Wolfgang von Goethe, 1749-1832). 

Zdroj – Internet SJ